Darwinova evoluce:
Původní
Darvinova teorie evoluce nepočítá s entropií a se zákonem přeměny množství na
novou kvalitu a pouze tvrdí, že se rostliny, živočichové a veškerý život pouze
přizpůsobuje přírodním podmínkám. To je určitě pravda, i když se tuto teorii pan
Darwin snažil uplatnit na teorii vzniku člověka z opice, což se později ukázalo jako
velmi nepravděpodobné. Pravděpodobně tu žila od počátku jakási "opice" z
níž se vyvinul člověk, ale vědci tvrdí a v tom se s nimi shoduji, že tato opice
byla velmi už od počátku odlišná od té co známe. Byl to jiný druh, jehož
chromozomy nebyly s to se s normální opicí křížit a smazávat rozdíly mezi těmito
dvěma druhy.
A vůbec, pokud vzniká nový živočišný druh miliony let, v které fázi se
začne genetika bránit křížení mezi oběma druhy, vždyť by tento pochod měl snahu
vytvořit opět jeden proud, pokud by nebyly tyto komunity od sebe odděleny.
Opět je zde spousta otazníků, z nichž některé jdou vysvětlit, jiné jsou dnešními poznatky nevysvětlitelné.
Pokud začnete studovat chování lidí ve velkých společenstvích, zjistíte že spousta lidí má "malé", své mravenčí cíle, které se většinou váží k jejich existenci, ke zlepšení standardu bydlení a vůbec kultury života. Naproti tomu ovšem miliony lidí dohromady mají cíle, které jakoby žádný z těch jedinců neměl. Národy se pak mají tendenci roztahovat a utiskovat ostatní národy, národ má snahu dotknout se hvězd, a spoustu jiných cílů, které žádný z jeho jedinců nemá.
Pokud vezmeme poznatky z entropie a použijeme je na lidi jako na celek, dostaneme zvláštní pohled na lidské společenství. Můžeme jej považovat za něco, co protrhlo svým množstvým starou kvalitu a stala se z milionu lidí kvalita vyšší jediná a hlavně ůplně jiná.
Tuto novou kvalitu bytí si ale nemíte představovat ve svých liských rozměrech, je to cosi co nás svou jinou kvalitou mnohonásobně předčí a dokonce je to tak výrazně jiné, že si toho do dnešního dne všimlo jen nemnoho lidí. Pokud spolu lidé komunikují, chovají se jako jednotlivé neurony v mozku, podílí se na činnosti něčeho o čem ani samy nevědí. Tento entropický stroj jsem nazval superego, ale je to lhostejné jak jej pojmenujeme, někdo mu říká nadvědomí, někdo kolektivní myšlení nebo supermozek, jedno je ovšem jasné, válku jednoho národa proti druhému nezačíná jeden člověk, je to záležitost boje dvou supereg.
Tak jak ale my svým množstvím a kvalitou lidí přispíváme k výsledné kvalitě supermozku, tak také on přispívá k výšší kvalitě svých jedinců, nakonec vždyť pečuje jen sám o sebe.
kultura:
To co nazýváme kulturou není vlastností jedince, je to vlastnost superega. Toto superego žije úplně v jiných časových i prostorových rozměrech, je nám i vlastní stavbou "těla" natolik rozdílné že jej nevnímáme.
Tím že se lidé v životě vřazují do určité skupiny, zařazují se do určité pozice neuronu v supermozku a navazují komunikační spojení s jedinci ve vlastní skupině.
Každému jedinci po narození naleje toto společenství do hlavy určité vědomosti pomocí okolních, nejbližších lidí. Tento supermozek je ale tvořen tak jako sítě, hlavní síla spočívá v přeměny množství, tedy v propojení s ostatními částečkami řetězce, neboli v tomto případě lidmi. Bez komunikace mezi lidmi by superego nemohlo existovat.
komunikace:
Zdá se, že komunikace mezi lidmi je velice pomalá, ale není
to pravda v pohledu někoho kdo žije tak jako toto nadvědomí lidí několik tisíc let.
Protože se toto superego neustále rozvíjí, tak jako každý živý organismus,
vytváří si stále dokonalejší nástroje pro spojení svých buněk (lidí). Jistou
jednosměrnou etapou bylo kdysi rádio, potom televize, které formují názory mladých
ale nemají obousměrný tok.
Dnes jsou modernější nástroje jako mobilní telefony nebo web, jsou obousměrné
a umožňují propojit nezávisle mnoho různých lidí a fungují jako jakési delší
synapse. Pokud si chtěli vyměnit informaci dva jedinci, museli se fyzicky sobě
přiblížit, dnes je mezi nimi natažen komunikační kanál. To dává superegu větší
kvalitu a dál se rozvíjí.
Superego rozvíjí své jednotky v mnoha směrech. Jen jemu jsme vděčni za život, kde se nemusíme starat jen o jídlo a pití, ale i ono něco za to požaduje. Tím že má rozpínavý charakter, vynutí si občas válku, tím více se ztratí osobnost člověka a všichni se pod výchovou tohoto superega stávají jaksi "stejní".