elektřína a magnetismus:

Moji hypotézu o tom, že elektromagnetické vlnění je vlastně vlnění prostoru, které si můžeme představit nejlépe na modelu s napnutým plátnem, a které jakákoliv hmota prohýbá a tím i více napíná,   jste už zajisté četli v minulé kapitole. Bylo to však jisté zjednodušení které hodám v této kapitole poopravit.

Pro jednoduchost zanetbám zpočátku vliv kvantové teorie.
Protože si čtvrtý rozměr nedokážeme představit, musíme si úlohu zjednodušit a dívat se na ni jako na dvourozměrnou. Protože naše plátno už nevyhovuje potřebám modelu, kvůli magnetismu,  hodíme jej do koše a podíváme se na vodní hladinu. Ale dívejte se na ni jen jako na na cosi co nahrazuje plátno v tom, že veškeré body (molekuly)   plátna jsou pevně uchyceny, zatímco vodní hladina má své molekuly pohyblivé.

elektřina:

Domnívám se, že na našem modelu s plátnem je napětí výška bodu oproti průměru.

proud a napětí:

Pokud ponoříme ruku do vody a začneme jí pohybovat, přes okraje se se začne valit voda a  body hladiny, pokud se díváme z nadhledu, proudí z jednoho místa na jiné. To je elektrický proud. Samozřejmě, pokud změníme nějak výšku hladiny (napětí), začne přetékat voda z místa s vyšší hladinou do místa s nižší hladinou. Potom dochází k vyrovnání hladin a stav se ustálí. Ve skutečnosti to tak jednoduché není, protože toto se děje ve čtvrtém rozměru a pomyslná hladina je náš třírozměrný svět, ale pokud si takto úlohu zjednodušíme, je to docela jednoduché na představení.

Pokud se podíváme na hladinu rybníka, kde nefouká, uvidíme klid, který není ničím rušen. Potenciál je všude vyrovnán a na hladině nemá co téct. Platí zde základní pravidlo přírody a tím je to, že systém se snaží dosáhnout co největší rovnováhy. (co nejmenší energie)

magnetismus:

Pokud ponoříme ruku, nebo radějí pádlo do rybníka a začneme pádlovat, objeví se jev, kterému normální lidé říkají vír. Tento vír je magnetismus. Pokud se tedy snažíme vyvolat jakýkoli proud na hladině, způsobíme také vír. Je to nutné, protože voda (prostor) má jakousi setrvačnost, a tento vír potom po skončení působení zdroje, vyvolává snahu zachovat tento porud. Ze začátku se tedy voda brání uvést do pohybu (proudu), potom ale tutéž energii, kterou jsme museli dát do pohybu vody má ve víru a drží ji. Pokud potom začneme působit proti pohybu vody například pádlem vloženým do proudu, nahrne na jednu stranu napětí vodu a objeví se na této straně potenciál, neboli napětí.
(tato vlastnost se objevuje i u cívky, v níž protéká proud a potom je rozepnut. Po rozepnutí se na kontaktu objeví napětí i několikanásobně výšší než bylo u napájecího zdroje)

Z výše uvedeného je zřejmé, že elektřina i magnetismus jsou formou jednoho a téhož jevu a to je jakási setrvačnost prostoru.

doplnění pro kvantovou teorii:
Kvantová teorie se v tomto modelu projeví tak jako by blána hladiny byla tvořena kuličkami, které na ni plavou. Jsou velice malinké, ale už nejdou dále dělit. Tyto součástky se také podílí na stavbě základních hmotnostních částic.